Deprese, úzkosti či návaly vzteku – zvýšené období depresí přichází obvykle na podzim, po ukončení cyklu Babího léta, které bývá mnohdy sice příjemně teplé, ale je provázeno znaky blížícího se podzimu. Jakmile se začnou výrazněji zkracovat dny a přidají se k tomu deštivé přeháňky či trvalejší déšť s minimálním slunečním svitem, můžeme na sobě vnímat již první příznaky mizerné nálady. Souvisí to i s poklesem sluneční aktivity ve smyslu přirozené tvorby vitamínu D na naší pokožce.
Ten se ovšem nemusí tvořit u každého rovnoměrně, navíc je to podmíněno správnou funkcí jater a dále tukovou složkou na pokožce. Moderní doba navíc přináší další úskalí a tím je sedavé zaměstnání v uzavřených prostorách kanceláří, kde i v létě trávíme mnoho času, zatímco bychom měli být slunci vystaveni mnohem déle, měli bychom být venku tak, jak to bylo přirozené pro naše předky. A tak se snadno může stát, že trpíme deficitem slunečního vitamínu, tedy jinými slovy vitamínu D.
V naší zeměpisné šířce se podmínky k jeho tvorbě v těle výrazně snižují zhruba mezi říjnem a březnem a v této době bychom měli „déčko“ doplňovat suplementy. Ovšem pouze těmi vhodnými, tedy přírodním vitamínem D, a to ve správném poměru, aby nedocházelo k jeho předávkování.
Vitamín D však nemá pozitivní vliv pouze na depresivní náladu, ovlivňuje celou řadu důležitých biochemických procesů, například vstřebávání vápníku a jeho využitelnost tam, kde je ho zapotřebí, zejména pro výstavbu a regeneraci kostí, kloubních chrupavek a zubů. Déčko potřebujeme pro podporu hluboké spánkové fáze, aby se organismus mohl regenerovat. Je naprosto zásadní pro využitelnost hořčíku, správné fungování nervové soustavy, lymfatického a imunitního systému. Jak vidíte, s déčkem, resp. s jeho nedostatkem je spojena celá řada tělesných i psychických neduhů a tak se vyplácí jít preventivní cestou a vitamín D si pohlídat ještě před tím, než nás situace donutí řešit problémy v ordinaci lékaře.
