Proč jsou mezi námi pěstouni na přechodnou dobu

Jestliže dítě nemůže vyrůstat ve fungující rodině a zažívá i traumata způsobená nevyzrálostí rodičů, pak nastupuje Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Na příslušných odborech jsou vyškolené pracovnice, které postupují v souladu se zákonem a zajišťují přechod dítěte do jiného prostředí. Dává se přednost náhradní rodinné péči, dětský domov je až další v pořadí. Dítě má právo svůj život prožívat tak, aby se rozvíjel jeho duševní vývoj, má právo na lásku. Když ale rodina nefunguje a dítě je nezletilé, pak se musí postarat stát.

Bohužel ale ne vždy se jedná o rodiče, kteří mají s výchovou problémy. Občas nastane situace, kdy musí soudy rozhodovat o nezletilém dítěti i v případě, že zažilo řádnou výchovu a láskyplný domov, a to v tom případě, kdy jeho rodiče podlehli následkům např. automobilové nehody. Bohužel i takové případy se stávají. Pak soudy rozhodují téměř okamžitě a přednost mají příbuzní, kteří se mohou a dovedou o dítě postarat. Pakliže nejsou příbuzní, pak soud rozhoduje o svěření dítěte do náhradního rodinného prostředí a tím může být i pěstounská péče na přechodnou dobu.
Pěstounská péče na přechodnou dobu znamená to, že dítě v náhradní rodině by mělo pobývat maximálně rok a poté je předáno do další péče, zpravidla do pěstounské péče, či předpěstounské či poručnické péče. Jedině v případě, že by se pro dítě nevybrala vhodná rodina, pak by dítě muselo být umístěné do dětského domova.

Pěstounů na přechodnou dobu je žalostně málo. O této „práci“ se moc na veřejnosti neví a lidé si ji pletou s adopcí. Ale pěstouni na přechodnou dobu děti neadoptují. Oni již při převzetí dítěte vědí, že dítě během jednoho roku předají do jiné rodiny. Proto přechody dítěte z rodiny do rodiny musejí probíhat citlivě, dítě si musí na novou rodinu postupně přivykat, aby k dalším traumatům, v jeho již tak nesnadném životě, nedocházelo.