V životě abychom se co chvíli s něčím potýkali. A potýkat se můžeme třeba i s nedostatkem peněz, který nejednou zvládneme jedině tak, že si ty, jež postrádáme, někde půjčíme. A když si je půjčujeme, logicky si zpravidla vybíráme takovou půjčku, která nám připadá jako nejvýhodnější ze všech, které můžeme dostat. To dá rozum, že si nevybereme něco, co nás bude mořit nebo dokonce existenčně ohrožovat.
Jenže skutečnost, že si vezmeme nejvýhodnější půjčku, ještě vůbec neznamená, že jsme učinili nejlépe, jak jsme jenom učinit mohli. A sice i proto, že to, co je nejvýhodnější dnes, nemusí být nejvýhodnější i v budoucnosti.
Často se tak může stát, že si dnes vezmeme půjčku, u níž se nám zdá, že je tím nejlepším, co jsme si mohli vybrat. Jenže čas pak může ukázat, že tomu tak není, časem může dojít k tomu, že se objeví i nějaké ještě lepší nabídky. Které by nám vyhovovaly lépe.
A je už v okamžiku takového zjištění pozdě? Musíme se smířit s tím, že už jsme si zkrátka nějakou tu půjčku vzali a na tu lepší tedy musíme zapomenout? Někdy je tomu sice tak, ale někdy také ne. Protože je v nejednom případě možné i refinancování hypotéky. Pro ty, kdo neznají pojem refinancování, tedy výměna staré a méně výhodné půjčky za novou a výhodnější.
Když nastane doba, která právě takovému refinancování přeje, je prostě možné oslovit poskytovatele lepší nabídky a dohodnout se s ním na tom, že si u něj člověk vezme tuto lepší alternativu, aby ji použil k vyplacení půjčky starší.
Čeho se tím dosáhne? Pochopitelně toho, že se stará půjčka splatí a tedy zanikne, a člověk už místo ní splácí jenom to, co mu lépe vyhovuje. Co je někdy levnější, někdy to má příznivější úroky, někdy vhodnější délku splácení či výši splátek, někdy to dává možnost půjčit si i víc než prve…
Prostě někdy člověk dostane lepší nabídku. A byl by hloupý, kdyby se takové šance nechopil.
